Bystřice pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem, město (315 m, 11 167 obyvatel) a letovisko na řece Bystřičce v podhůří Hostýnských vrchů, 11 km severovýchodně od Holešova. Přímo nad ním se zvedá dominantní vrch Hostýn (736 m). Průmyslový střed je obklopen novou výstavbou a zahradními čtvrtěmi.

Nejstarší písemná zmínka o Bystřici jako městečku je z r.1368, kdy bylo majetkem pánů ze Šternberka. Tehdy stávala v místech nynějšího zámku tvrz. Významným držitelem města byl Boček z Kunštátu, praděd krále Jiřího z Poděbrad, budovatel hradu Obřany. Od něj koupil bystřicko-obřanské panství moravský markrabě Jan, r.1415 je dal král Václav IV. připsat panu Milotovi z Tvorkova (Kravař), jenž byl přívržencem husitského hnutí. Po částečném zboření Obřan se Bystřice stala sídlem panství. Od r.1555 město v držení pánů z Víckova, po Bílé hoře zkonfiskováno a předáno Lobkovicům, za nichž nastala násilná rekatolizace. V roce 1650 koupil panství štýrský hrabě Jan Rottal, sídlící v Holešově, za jehož panování vyvrcholil feudální útisk v kraji. Posledními šlechtickými majiteli bystřického panství byli Loudonové, z nichž nejvíce povznesl panství baron Olivier Loudon, vnuk slavného rakouského generála Gideona Ernsta Gideona.

Původně renesanční tvrz ze 16.století se zachovalou věží přestavěna na barokní zámek, upravený kolem r.1760 F.A.Grimmem. Pozdně barokní farní kostel svatého Jiljí, postavený r.1744 Tomášem Šturmem, proslulým holešovským stavitelem. U silnice k Hostýnu je hřbitov Loudonů s náhrobky místní šlechty; pocházejí většinou z 2.poloviny 19.století. Na hřbitově je pseudorománská kaple s triptychem akad.malíře H.Schwaigra z počátku 20.stol. Na přilehlém veřejném hřbitově jsou pohřbeni malíř F.Ondrúšek, spisovatel F.Táborský, malíř Valašska H.Schwaiger, malíř J.Heřman, historička V.Fialová, propagátor esperanta T.Čejka. Je zde i pomník padlým a umučeným v 1. a 2. světové válce. Na místě původního starého hřbitova (směrem na Tesák) stojí kaple z r.1760. Poblíž je i kříž z r.1805.