|
Rusava, rázovitá valašská obec (410 m, 597 obyvatel) v hlubokém údolí Hostýnských
vrchů, 5 km jižně od Bystřice pod Hostýnem. Řada rekreačních objektů.
Původně nazývána Rotalovice. Založil ji majitel holešovského zámku i panství Jan
Rottal po krvavém potlačení odbojných vsetínských Valachů kolem r. 1650. Rottal násilně
přestěhoval nepokojné poddané ze Vsetínska do tehdy pustých lesů při pramenech říčky
Rusavy. Lidé se živili pasením dobytka, prací v lese, výrobou dřevěného nářadí a salašnictvím.
Rusava proslula až později, v polovině 19. století. V roce 1837 sem přišel evangelický
farář, Slovák Daniel Sloboda, nadšený vlastenec, vynikající literát, botanik, geolog,
meteorolog, účastník Slovanského sjezdu v Praze r. 1848 i Kroměřížského sněmu v témže roce.
Působil zde 51 let až do své smrti r.1888, a v té době se Rusava stala významným centrem
vlastenců a vzdělanců. Zásluhou D.Slobody zde byla postavena evangelická škola (proti
evangelickému kostelu), fara a dřevěný kostelík (1781), po požáru byl přestavěn na zděný kostel.
Po nezdařeném povstání slovenských vlastenců proti maďarské buržoazii se Rusava stala
útočištěm uprchlých vůdců povstání, zvláště Slobodova švagra dr.Josefa Miloslava Hurbana. Spolu
s ním se na Rusavě ukrývalo 40 dalších slovenských vlastenců. Na Hurbana byl vydán zatykač a
vypsána odměna 50 zlatých, a přece jej žádný z chudých Rusavanů neprozradil. Hurban zde pobýval
v letech 1848-1849 i se svou ženou a dvouletým synkem Svetozárem (pozdější básník Svetozár Hurban
Vajanský) a v dalších letech obec několikrát navštívil. Na jeho památku zde byla upravena studánka
a pojmenována jeho jménem.
Na Rusavě žili a tvořili mnozí význační umělci. V roce 1933 zde postavil typickou valašskou
dřevěnou chalupu malíř A.Kašpar. Dále zde žili malíř H.Schwaiger, portrétista F.Ondrúšek, A.Mervart,
J.Procházka, M.Gardavská, F.Růžička a v poslední době zde ve svém ateliéru pracoval akad. malíř
L.Schneiderka. Spisovatel dr.F.Táborský v díle Rusava - život valašské dědiny popisuje rázovitý a
drsný život valašských pasekářů (ilustroval A.Kašpar).
Informace jsem čerpal z knížky:
Autorský a lektorský kolektiv Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy
- Turistický průvodce ČSSR; OLYMPIA, Praha 1988, 280 stran, 27-032-88
|